Exo 12 | CzeCSP | STEP | I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:

Exodus 12

Hod beránka

1 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi: 2 Tento ^{▼▼//Lv 23,4—8; Nu 28,16—25; Dt 16,1—8} měsíc ^▼▼13,4 bude pro vás ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku. 3 Vyhlaste celé pospolitosti Izraele: ^{▼▼var.: Izraelců (6,5p)} Desátého dne tohoto měsíce ať si ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý vezme beránka ^{▼▼h. slovo představuje jeden kus ze stáda menšího dobytka, tzn. beránka n. kůzle; tak v celé kap.} na otcovský dům, beránka na ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}rodinu. 4 A kdyby ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}rodina byla na beránka příliš malá, ^{▼▼[v pozdější době byl stanoven jako nejnižší počet deset]} ať si přibere ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}souseda nejblíže svému domu do počtu ^{▼▼Lv 27,23† (hodnoty)} duší. ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Každý bude ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}započten na beránka ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}podle toho, co kdo sní. 5 Budete mít beránka bez vady, ^{▼▼1Pt 1,19} ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat. 6 A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti ^{▼▼Nu 14,5; pleonasmus (synonymum pro shromáždění) zde vyjadřuje, že zabití beránka se týkalo celé pospolitosti, každého jejího člena} Izraele k večeru ^{▼▼dle LXX; h.: mezi dvěma večery; [výklady tohoto časového údaje se velmi rozcházejí od času mezi západem slunce a objevením se hvězd (Tg Onqelos) až po cca 2h 30 min. odpoledne (Mišna)]} ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}zabije. 7 Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží ^{▼▼v. 22n†} domů, v nichž ho budou jíst. 8 Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby ^{▼▼Dt 16,3; 1K 5,8} a hořkými bylinami. ^{▼▼Nu 9,11†} 9 Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného ^{▼▼Nu 6,19; 1S 2,15} ve vodě, ale pouze pečené na ohni i ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavu s ^{▼▼Lv 3,4p} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hnáty a s ^{▼▼Lv 3,4p} vnitřnostmi. ^{▼▼h.: to, co je vevnitř / vnitřní část (těla, společnosti) / střed — 23,25; ve významu „vnitřnosti“ v h. vždy sg.} 10 Nic z něho neponecháte do rána. ^▼▼34,25 Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm. 11 A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}sandály na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nohou a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hůl v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť ^{▼▼h. pesaḥ — pominutí; v. 48; L 22,1p; He 11,28} Hospodinu. 12 A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. ^{▼▼15,11; Nu 33,4} Já, Hospodin. ^{▼▼n.: Já jsem Hospodin; Ex 6,2} 13 Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; ^{▼▼n.: projdu (Iz 31,5) nad vámi} když uvidím tu krev, pominu ^{▼▼13,9; 31,13; srv. Gn 17,11; Joz 2,12} vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi.

Ustanovení svátku nekvašených chlebů

Tento den se pro vás stane dnem památným ^{▼▼h.: k připomínání; [To bylo chápáno nejen jako připomenutí určitých faktů, ale jako znovuprožití těchto událostí s připomínáním a potvrzením jejich významu. Zvláště je tento aspekt přítomen v obřadech připomínání smlouvy (srv. 1K 11,23—28).]; Joz 4,7; Za 6,14} a budete ho slavit jako Hospodinův svátek; ^{▼▼10,9; 13,6} po všechny své generace ho budete slavit jako ⌈věčné ustanovení.⌉ ^{▼▼[tato vazba je v této souvislosti použita v StS 26× (15× v Lv); Lv 3,17p; Nu 10,8]; Joz 5,10; 2Pa 30,1nn; 35,1nn; Ezd 6,19; Ez 45,21} 15 Sedm dnů budete jíst nekvašený ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}chléb. Hned první den odstraníte kvas ze svých domů, protože každý, kdo by jedl něco kvašeného od prvního dne až do sedmého dne, takový ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk bude vyhlazen ^{▼▼30,33; 31,14; Lv 7,20p} z Izraele. 16 Prvního dne budete mít svaté shromáždění, i sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V nich nebude konána žádná práce, pouze co budete každý jíst, jenom to si ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravíte. 17 Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě v tento den jsem vyvedl vaše oddíly ^{▼▼v. 41.51; 6,26; 7,4; Nu 1,3} z egyptské země; tento den budete zachovávat po všechny své generace jako věčné ustanovení. 18 V prvním měsíci od čtrnáctého dne měsíce večer budete jíst nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce. 19 Sedm dnů se ve vašich domech nenajde kvas. Protože každý, kdo by jedl něco kvašeného, ^{▼▼v. 20†, tvarosl. blízké synonymum ve v. 15} takový ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk bude vyhlazen z pospolitosti Izraele, jak příchozí, tak domorodec. 20 Nic kvašeného nebudete jíst. Kdekoli budete přebývat, budete jíst nekvašené chleby.

Ustanovení hodu beránka

Mojžíš tedy svolal všechny izraelské starší ^▼▼3,16 a řekl jim: Vyberte ^{▼▼h.: Vytáhněte} si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť. 22 Vezmete svazek yzopu, ^{▼▼[Nejedná se o Hyssopus officinalis, který v Izraeli neroste, ale prav. o Origanum Maru. Je to rostlina rostoucí na zdech, která se používala ke kropení. Lv 14; Nu 19,6.18; 1Kr 5,13; Ž 51,9†]} namočíte do krve v misce ^{▼▼n.: na prahu; (h. homonymum); LXX: u dveří} a z krve v misce ^{▼▼n.: na prahu; (h. homonymum); LXX: u dveří} nanesete na nadpraží ^▼▼v. 7 a na obě veřeje. A ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána. 23 Když bude Hospodin procházet, aby postihl ^{▼▼v. 27; 7,27; 1S 25,38!} Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}nedovolí ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}ničiteli ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl. 24 Tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky. 25 Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete ^{▼▼n.: musíte; [v tomto kontextu impf. vyjadřuje příkaz]} zachovávat tuto službu. 26 A až se vás vaši synové budou ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}ptát, co pro vás tato služba znamená, 27 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul ^{▼▼v. 13.23; [h. pasaḥ, výraz, od kterého je odvozen h. (i ř.) název Velikonoc — pesaḥ (v. 11)} domy synů Izraele v Egyptě, když postihl ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťany a naše domy uchránil. Tu lid poklekl a ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}klaněl se. ^▼▼4,31 28 Synové Izraele šli a učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi ^▼▼39,1p a Áronovi; přesně tak učinili. ^{▼▼v. 50; Lv 24,23; Nu 8,22; 15,36; 31,7; 36,10; Dt 34,9; Joz 14,15; Mt 28,20}

Smrt prvorozených a vyjití Izraelců

O půlnoci se stalo, že Hospodin v egyptské zemi pobil všechno prvorozené od prvorozeného syna faraona, který seděl na svém trůnu, až po prvorozeného zajatce, který seděl v žaláři, i všechno prvorozené z dobytka. ^▼▼11,5 30 Tu farao té noci vstal, i všichni jeho otroci, i všichni ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťané, a v Egyptě nastal veliký křik, protože ^▼▼11,6 nebyl dům, ve kterém by nebyl někdo mrtvý. 31 Ještě v noci zavolal ^▼▼8,4 Mojžíše a Árona a řekl: Vstaňte a ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odejděte zprostřed mého lidu vy i synové Izraele. Jděte a služte ^▼▼10,8 Hospodinu, jak jste říkali. 32 Vezměte také svůj brav a svůj skot, ^▼▼10,9 tak jak jste řekli, a jděte. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Požehnejte také mně. 33 ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťané naléhali na lid, aby je rychle ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}poslali ze země, protože si říkali: Všichni zemřeme! 34 Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté, ^{▼▼n.: než byl přidán kvas} díže ^{▼▼7,28; Dt 28,5.17†} zavinuté v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pláštích na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ramenou. 35 Synové Izraele také učinili podle Mojžíšova slova ^▼▼11,2 a vyžádali si od ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťanů stříbrné ^{▼▼h.: + předměty} a zlaté předměty a oděvy, ^▼▼3,22 36 a Hospodin dal lidu přízeň v očích ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt.

37 Synové Izraele vyrazili z Ramesesu ^{▼▼1,11; Nu 33,3} do Sukótu ^{▼▼13,20; [prav. dnešní Tell el–Maskhutah ve V části Vádí Tumílát]} v počtu kolem šesti set tisíc ^▼▼38,26 pěších mužů, kromě žen ^{▼▼Gn 47,12p} a dětí. 38 ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu, ^{▼▼Nu 11,4} brav a skot, veliké množství dobytka. ^{▼▼17,3; Nu 20,19; Dt 3,19} 39 Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}nepřipravili si ani potravu. 40 Doba, po kterou synové Izraelovi pobývali v Egyptě, byla čtyři sta třicet let. ^{▼▼Sk 7,6; Ga 3,17} 41 Když ^{▼▼podstatné jméno}uplynulo čtyři sta třicet let, právě ten den vyšly všechny Hospodinovy oddíly z egyptské země. 42 To byla noc ⌈Hospodinova bdění, aby⌉ ^{▼▼n.: bdění pro Hospodina, když} je vyvedl z egyptské země. A tato noc je Hospodinova -- noc bdění pro všechny syny Izraele po všechny generace.

Ještě k ustanovení hodu beránka

Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Toto je ustanovení o velikonočním beránku: Žádný cizinec ^{▼▼h.: syn cizince (/ cizího); Gn 17,12.27; Lv 22,25; Iz 56,3} z něho nebude jíst. 44 Ale každý otrok, muž koupený za peníze, když jsi ho obřezal, potom bude z něho jíst. ^{▼▼n : smí} 45 Příchozí ani najatý z něho jíst nebude. ^{▼▼Lv 22,10} 46 Bude ^{▼▼n.: Musí být …; srv. v. 25p} sněden v tomtéž domě, nic z jeho masa nevyneseš ven z domu; žádnou kost v něm nezlámete. 47 Toto bude dělat celá pospolitost Izraele. ^{▼▼var.: synů Izraele} 48 Bude–li u tebe pobývat cizinec a bude chtít ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}slavit velikonoční oběť Hospodinu, musí se dát obřezat všichni jeho lidé mužského pohlaví. Potom se přiblíží, aby ji ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}slavil, a bude jako domorodec. Ale žádný neobřezanec nebude z ní jíst. 49 Stejný zákon bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}platit pro domorodce i pro cizince, který bude pobývat mezi vámi.

50 Pak všichni synové Izraele učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili. ^▼▼v. 28

51 A právě ten den Hospodin vyvedl syny Izraele po jejich oddílech z egyptské země.